Tematickou řadu zpracovala Univerzita Paris 13 (Francie) Dětské knihy jsou často hodnoceny z pohledu jejich prospěšnosti a vzdělávacího záměru. Důvodem je významná role pedagogiky v dětské literatuře. Tento rozměr by však neměl vést k opomíjení literárního, estetického či uměleckého aspektu dětských knih. Pocity a emoce se nacházejí na průsečíku těchto dvou základních aspektů literatury pro mládež a kombinují dva různé a paralelní přístupy. Dětské knihy – zejména obrázkové knihy – totiž obvykle převádějí emoce a pocity do slov a obrazů. Emocionální a citové prožitky jsou zároveň úzce spjaty se samotným čtením, a díky síle, přesnosti a křehkosti slov a obrazů jsou tak pro mladé čtenáře snadno srozumitelné. Pocity a emoce jsou tedy otázkou reprezentace a percepce. Zajišťují správné fungování procesu učení a zábavy, který charakterizuje literaturu pro mládež, a zároveň vytvářejí emocionální vazby, různé ve své formě, intenzitě a intencionalitě, mezi dětmi a knihami. Prostřednictvím emocí a pocitů mohou děti cítit empatii s fiktivními postavami nebo naopak mohou reagovat s odporem či odmítnutím. V případě genderových identit hrají emocionální a citové prvky, které jsou v knihách zobrazovány a u čtenářstva vyvolávány, obzvláště důležitou roli při rozvíjení dětského sebeuvědomění a jejich vnímání ostatních a společnosti. Emoce, stejně jako chování, jsou často předmětem stereotypních představ: dívka by neměla hlasitě vyjadřovat svůj názor nebo nadšení, neměla by se příliš hlasitě smát a neměla by být hrubá; chlapec by neměl plakat, být příliš citlivý nebo křehký. Naopak knihy uvedené v této bibliografii ukazují, že city nesouvisí s pohlavím: dívky mohou být naštvané (Lara Schmitt), rozladěné nebo hlučné (Vaffelhjarte; Wild) a nemusí odpovídat představě rozumné hodné holčičky (Серафина и черният плащ / Serafina and the Black Cloak; Momo) nebo krásky (Les malheurs de Sophie); kluci se mohou bát (Into the forest), být jemní, nesmělí a křehcí (Nils, Barbie; A boy called Hope; Willy the dreamer; Benito y su carrito). Některé knihy z této bibliografie také také reprezentují děti, které obtížně kontrolují své emoce, například děti s autismem (È non è) nebo ty, které v důsledku traumatizujícího prožitku trpí různými poruchami (The goldfish boy). Některé knihy popisují vývoj těchto emocí, které mohou projít radikální proměnou a změnit charakter postavy: neohrabaná a plachá postava se může později stát impulzivní, dobrodružnou a změnit se k nepoznání buď vlivem magie (La scimmia nella biglia), nebo s pomocí rodičů či jiných postav (BШумоленето / The rustling; Как се лекува лъвски / How to treat Lion’s fear). Jindy jim může změna pomoci překonat jejich zdravotní problémy (The goldfish boy). Tato tematická řada také představuje rozdíly mezi dětmi z hlediska sexuální a genderové identity. Toto téma lze prezentovat několika způsoby a přistupovat k němu z různých úhlů pohledu (biologického, psychologického, sociálního, kulturního atd.). Bez ohledu na zvolený úhel pohledu se tyto knihy snaží zprostředkovat pozitivní poselství o rozmanitosti, rozdílech a individualitě s důrazem na hodnotu respektu, schopnost harmonického soužití a odstraňování stereotypů (Histoire de Julie; Fille ou garçon?; C’est quoi être une fille?; Le femmine non mi piacciono perché; I maschi non mi piacciono perché; Mademoiselle Zazie; Boucle d’ours; El vestido de mamá) Emoce mohou být psychologickými a fyziologickými reakcemi na určitou situaci a mohou být velmi rozmanité, od radosti (Anna Liza; Piselli e farfalline; Vaffelhjarte) přes smutek (Mio nonno era un ciliegio; Momo), až po hněv (Angry Arthur) či špatnou náladu (The bad mood and the stick). Čtení se tak stává prostředkem k prozkoumání vlastních emocí i emocí ostatních. Jen málo knih nabízí homogenní pohled na emoce: naopak, převládá rozmanitost, pluralita a transformace. Emoce a pocity jsou navíc běžnou a sdílenou zkušeností (The bad mood and the stick; L’alfabeto dei sentimenti; Piselli e farfalline; A quoi tu joues ?), nikdy však monotónní (L’une belle). Číst a zažívat emoce skrze literaturu, slova a obrázky často znamená prožívat nejen pluralitu postav a jejich chování (L’alfabeto dei sentimenti; Raymie Nightingale), ale také rovnost v rozmanitosti na principu pochopení různých identit na základě genderu, věku či kultury. Mezi touto velmi rozmanitou a komplexní škálou emocí se ve vybraných knihách často objevují dva obzvláště intenzivní pocity: na jedné straně láska a přátelství, na druhé straně smutek, často spojený se ztrátou. Láska je silný pocit, který děti mohou zažít již v raném věku, ale mohou mít potíže jej vyjádřit. Lze k ní přistupovat jednoduše a srozumitelně (Au revoir et bon vent) a neopomínat při tom lásku lidí stejného pohlaví (La princesa Li; El príncipe enamorado; Jérôme par cœur). Láska je také zažívána v rodině, ať už mezi rodiči a dětmi nebo mezi sourozenci (Mamá; Mi familia es de otro mundo; Raymie Nightingale; È non è; L’une belle; The tunnel). Stejně tak je základem mnoha příběhů pro mládež i přátelství (Anna Liza; Raymie Nightingale; Ice in the jungle; On Sudden Hill; Momo; Lara Schmitt; Vaffelhjarte). Tyto knihy také často zobrazují žárlivost jako doprovodný jev přátelství (On Sudden Hill) nebo lásky (Au revoir et bon vent). Také smrt často zasáhne postavy v knihách a mladé čtenářstvo se do nich může vcítit. V knihách totiž získají slova a obrazy k pocitům, které možná sami zažily*i nebo zažijí. Zármutek je často způsoben ztrátou prarodičů (Aldabra; Mio nonno era un ciliegio; Живот на небето / Life in the sky). Prožívané a vyjadřované emoce a pocity tak mohou léčit (Anna Liza) a pomáhat růst (Witika). Násilí, zejména pokud je pácháno na dívkách, ženách nebo na dětech a lidech považovaných za odlišné, lze čelit slovy (Chiamarlo amore non si può) a láskou (Книгата на всички неща / The book of everything). Jakmile jsou emoce vyjádřeny a pochopeny, stávají se silou, která pomáhá lépe porozumět sobě samým i ostatním a zpochybňovat předsudky a stereotypy: koneckonců, nepocházejí emoce etymologicky z latinského slova emovere, které znamená pohyb?
Vybrané důležité knihy o pocitech a emocích
- AAVV, Chiamarlo amore non si può. 23 scrittrici raccontano ai ragazzi e alle ragazze la violenza contro le donne, Mammeonline, Foggia, 2013.
- Amavisca, Luis, Rendeiro, Elena, La Princesa Li, NubeOcho Ediciones, Madrid, 2015.
- Browne, Anthony, Into the forest, Walker Books, London, 2005.
- Browne, Anthony, The tunnel, Walker Books, London, 2008.
- Browne, Anthony, Willy the dreamer, Walker Books, London, 1997.
- Carioli, Janna, Possentini, Sonia Maria Luce, L’alfabeto dei sentimenti, Fatatrac, Casalecchio di Reno, 2013.
- Colfer, Eoin, Robertson, Matt, Anna Liza and the happy practice, Barrington Stoke, Edinburgh, 2016.
- Gandolfi, Silvana, Aldabra: la tartaruga che amava Shakespeare, Salano, Milano, 2006.
- Gandolfi, Silvana, La scimmia nella biglia, Salano, Milano, 2012.
- Haugen, Tormod, Au revoir et bon vent (et la pluie d’automne), translated from the Norwegian by Jean-Baptiste Coursaud, L’école des loisirs, Paris, 2003.
- Heinrich, Finn-Ole, La vie de l’unique, l’étonnante, la spectaculaire, la miraculeuse Lara Schmitt, translated from the German by Isabelle Enderlein, Thierry Magnier, Paris, 2015.
- Hughes, Emily, Wild, Flying Eye, London, 2015.
- Милчева, Велина (Milcheva, Velina), Живот на небето : Слончета и котета (Life in the sky: Elephants and Kitties), Прес, София, 2018.
- Nanetti, Angela, Balbusso, Anna, Mio nonno era un ciliegio, Einaudi ragazzi, Trieste, 2017.
- Oram, Hiawyn, Kitamura, Satoshi, Angry Arthur, Anderson Press, London, 2008.
- Parr, Maria, Srce od vafla, translated from the Norwegian by Radoš Kosović, Kreativni centar, Beograd, 2011.
- Попнеделева-Генова, Мила (Popnedeleva-Genova, Mila), Шумоленето (The Rustling), Ултра нет ЕООД, София, 2009.
- Ruiz Johnson, Mariana, Mamá, Kalandraka, Pontevedra, 2013.
- Sarah, Linda, Davies, Benji, On Sudden Hill, Simon & Schuster Children’s UK, London, 2014.
- Scotto, Thomas, Tallec, Olivier, Jérôme par coeur, Actes sud junior, Arles, 2015.
- Snicket, Lemony, Forsythe, Matthew, The bad mood and the stick, Anderson Press, London, 2017.