(Biologické) pohlaví
Odkazuje na objektivně ověřitelné pohlavní orgány, chromozomy a hormony, které určitá osoba má. Ženské biologické pohlaví znamená, že osoba má vagínu, vaječníky, chromozomální konfiguraci XX a převládající estrogen. Mužské biologické pohlaví znamená, že osoba má varlata, penis, chromozomy XY a převládající testosteron. Biologické pohlaví však nelze vždy interpretovat binárně. Ve skutečnosti až 1,7 % světové populace tvoří intersex osoby; to znamená, že se narodily s fyzickými pohlavními znaky, které kombinují tradičně ženské a mužské znaky. Například osoba může mít mužské pohlavní orgány a zároveň funkční ženský reprodukční systém.
Cisgender
Osoba, jejíž fyzické pohlavní charakteristiky (pohlaví připsané při narození) odpovídají tomu, jaká je její genderová identita. Například cis(gender) muž je biologický muž, který si myslí a cítí, že patří k mužskému pohlaví, a cis(gender) žena je biologická žena, která si myslí a cítí, že patří k ženskému pohlaví. Lidé, jejichž genderová identita je odlišná od jejich biologického pohlaví, se identifikují jako trans.
(heslo v češtině upraveno Gender Studies, o.p.s.)
Diverzita
Diverzita obecně odkazuje na situaci a charakteristiky jednotlivce podmíněné sociálními skupinami, do nichž je zařazen. Lidé se mohou lišit mj. podle pohlaví, genderu, rasy, národnosti, kultury a náboženství. Sexuální orientace a genderová identita leseb, gayů, bisexuálů, transgender a intersex osob byly dlouhou dobu důvodem k postihu a sociálnímu vyloučení. V roce 1990 Světová zdravotnická organizace (WHO) odstranila homosexualitu z mezinárodní klasifikace nemocí a zdravotních problémů. V mnoha zemích dosáhli gayové a lesby stejných práv jako lidé v heterosexuálních vztazích, to znamená, že dva muži nebo dvě ženy se mohou vzít a založit rodinu. Přesto stále existuje mnoho zemí, které homosexualitu trestají. I když země uznává práva LGBTQ+ osob, společnost jako celek není vždy připravena tato práva uznat a homofobie zůstává realitou. Právní a kulturní uznání transgender identit je ve většině společností ještě obtížnější, a proto je transfobie stále velmi rozšířená.
Důstojnost
Inherentní, rovnoprávná a nedotknutelná hodnota každého člověka, která zakládá morální a právní nárok na respekt, vylučuje ponižující zacházení a slouží jako základní princip lidských práv.
Feminismus/feminismy
Soubor hnutí, jejichž společným cílem je dosáhnout politické, sociální, ekonomické, kulturní a právní rovnosti žen a mužů, odstranit nerovnosti a podporovat práva žen. Dnes se projevuje v široké škále přístupů, analýz, aktivit a praxí (z tohoto důvodu se někdy upřednostňuje množné číslo „feminismy“). Ve svých různých podobách spočívá feminismus v pokračujícím boji za vytvoření společnosti, ve které mohou cisgender a transgender ženy a muži rovnocenně rozvíjet své schopnosti a dovednosti, bez ohledu na věk, sexuální orientaci, původ, kulturní a sociální zázemí.
Gender bending
Akt rozmělňování genderových očekávání a vzpoury proti stereotypům.
Genderová rovnost
Výraz „rgenderová rovnost“ vychází z principu nediskriminace na základě pohlaví a genderu. Odkazuje na společenské podmínky, v nichž jsou mužům a ženám zaručeny stejné příležitosti, práva a respekt. Podle tohoto principu musí být práva žen uznána ve všech oblastech, jako jsou politická práva, zaměstnání, vzdělání, zdraví a ekonomika. Diskriminace žen je v našich společnostech stále přítomna, i když na různých úrovních a ve více či méně zjevných formách. Příkladem takové diskriminace jsou nerovnosti v přístupu k základnímu nebo vyššímu vzdělání, profesním příležitostem nebo skutečné možnosti zastávat veřejnou funkci. Tyto nerovnosti zvyšují ekonomický rozdíl mezi muži a ženami. Nerovnost žen a mužů je přítomna i v domácnosti: aby bylo možné tento problém řešit a aby ženy i muži sdíleli stejnou odpovědnost za rozdělení domácích prací, musí nové generace získat vzdělání založené na principu genderové rovnosti.
Genderová identita
Genderová identita označuje gender (sociální pohlaví), se kterým se osoba identifikuje. Odkazuje na pocit sounáležitosti s určitým genderem a formuje se během vývoje jedince. Zatímco biologické pohlaví je založeno na biologických charakteristikách, gender odkazuje na sociální konstrukt. Podle genderové identity lze lidi definovat jako cisgender nebo transgender. Genderová identita nepochází z biologického pohlaví a není nutně spojena se sexuální orientací. Genderová identita, genderová role (jak je osoba vnímána ostatními) a biologické pohlaví ovlivňují to, jak jsou lidé vnímáni ve společnosti.
Gender
Jedná se o pojem, který odkazuje na historickou a sociální konstrukci identity mužů a žen, jejich role a vztahy ve společnosti. Gender je osvojován v procesu socializace a odkazuje na kulturní postoje, které definují produkty, technologie a chování jako „mužské“ nebo „ženské“. Termín gender není feministickým vynálezem. Ve skutečnosti jej poprvé použil v roce 1968 americký psychoanalytik Robert J. Stoller, který ve své knize Sex and Gender: On the Development of Masculinity and Femininity (Pohlaví a gender: O vývoji maskulinity a femininity) definoval gender jako komplexní soubor „chování, pocitů, myšlenek a fantazií, které souvisejí s pohlavím, ale nemají primárně biologický význam“. Tím bylo zavedeno rozlišení mezi biologií (pohlavím) a kulturou (genderem). Tato myšlenka byla poté od konce šedesátých let přijata a přizpůsobena několika feministickými teoretičkami jako základ ženských studií, jejichž cílem bylo osvobodit ženy z podřízeného postavení a dokázat, že tato pozice není přirozená, ale je výsledkem staletí patriarchální kultury.
Genderové vztahy
Vztahy mezi jedinci s odlišnou genderovou identitou. Společnosti mají tendenci vnímat gendery v hierarchickém vztahu: muži jsou ve skutečnosti v mocnější – tedy hegemonní – pozici než ženy, které jsou v podřízené, diskriminované a méně vlivné pozici.
Genderové role
Úkoly a funkce spojované se ženami a muži. Jsou určovány kulturními normami, které převládají v daném sociálním kontextu. Genderové role ovlivňují to, jak je daná osoba vnímána ostatním členstvem společnosti.
Genderové normy
Společenská pravidla, která určují, jaké chování, povolání atd. se považuje za vhodné pro muže a pro ženy.
Genderové stereotypy
Zjednodušené představy, které jsou hluboce zakořeněny v našem kolektivním vědomí a které nelze vysvětlit logickým uvažováním. Stereotypy nevědomě předurčují naše chování, postoje atd. a jsou šířeny různými druhy masmédií, jako je reklama, televize a sociální média. Například genderové stereotypy přiřazují péči o rodinu ženám a zabezpečení rodiny mužům. Pokud někdo tyto role poruší, může být společností diskriminován. Genderové stereotypy utvářejí ženskou a mužskou identitu v hierarchickém a protikladném vztahu: například se očekává, že ženy budou mít potíže s prosazováním moci a chybí jim sebevědomí, zatímco muži by neměli projevovat city a měli by být asertivnější.
Homofobie
Strach, nenávist a diskriminace vůči homosexuálním lidem (gayům a lesbám).
Inkluze
Inkluze je proces, který umožňuje všem lidem plně se zapojit do společnosti, bez ohledu na jejich původ, sexuální identitu nebo schopnosti (v případě osob se zdravotním postižením) či jiné charakteristiky. Týká se ekonomické, vzdělávací, kulturní nebo politické sféry společnosti. Na rozdíl od vyloučení (exkluze) a diskriminace jde při inkluzi o to, aby byl každý člověk respektován a měl své místo ve společnosti, bez ohledu na jakékoli odlišnosti. Inkluze zaručuje respekt k identitě a rozmanitosti jednotlivce nebo sociální skupiny.
Intersekcionalita
Intersekcionalita je sociologický pojem, který popisuje situaci lidí, kteří zažívají více forem diskriminace. Tento pojem, který v roce 1989 vytvořila afroamerická feministická právnička Kimberlé Crenshaw, sloužil k zdůraznění dvojí diskriminace, kterou zažívají černošské ženy z hlediska genderu a rasy. Od té doby se intersekcionalita používá k upozornění na skutečnost, že lidé zažívají současně různé procesy diskriminace a útlaku související s genderovou identitou, sexuální orientací, původem, společenskou třídou, náboženstvím, věkem nebo zdravotním postižením. Pochopení toho, jak se diskriminace prolíná, kombinuje a zesiluje, umožňuje jí účinněji odporovat a bojovat proti ní.
Intersex
Souhrnný termín pro osoby, jejichž pohlavní znaky (pohlavní orgány, pohlavní žlázy, hladiny hormonů, chromozomy) nejsou typicky mužské ani ženské. Zahrnuje celou řadu atypických variací pohlaví.
LGBTQ+
Zkratka pro lesby, gaye, bisexuální, trans* a queer lidi a lidi mimo binární genderové identity a sexuální orientace.
Práva a povinnosti
Práva: Základní, obecně platné nároky osob, které vyžadují respekt a ochranu, opírající se o lidskou důstojnost a vycházející z jejich lidskosti.
Povinnosti: Závazky nebo odpovědnosti států, institucí a jednotlivců respektovat, chránit a naplňovat tato práva, zajišťovat, aby nebyla porušována a aby byla progresivně realizována v praxi.
Sexismus
Předsudky nebo diskriminace, typicky vůči ženám, na základě pohlaví.
Sexuální orientace
Definuje pohlaví, ke kterému je člověk přitahován. Heterosexuální lidé jsou přitahováni k lidem opačného pohlaví. Homosexuální lidé jsou přitahováni k lidem stejného pohlaví. Pro bisexuální lidi jsou přitažliví lidé různých pohlaví.
Transgender
Osoba, jejíž identita se neshoduje s pohlavím, které jí bylo přiřazeno při narození, a nesplňuje proto ani stereotypní společenská očekávání. Například trans žena je žena, které bylo při narození přiřazeno mužské pohlaví. Trans ženy obvykle používají zkratku MtF, což je zkratka pro Male to Female; to znamená, že prošly/procházejí tranzicí z mužské identity na ženskou. Trans muži používají zkratku FtM (Female to Male), což znamená, že prošli/procházejí tranzicí z ženské identity na mužskou. Někteří trans lidé se rozhodnou podstoupit lékařskou tranzici s pomocí lékařských specialistů*ek, kteří*které jim mohou předepsat hormonální terapii a/nebo operaci, aby jejich tělo odpovídalo pohlaví, s nímž se ztotožňují.
(heslo v češtině upraveno Gender Studies, o.p.s.)
Transfobie
Strach, nenávist a diskriminace vůči transgender lidem a genderově nekonformním lidem.
